Jakou roli hrají v našem stravování makroživiny?

Sacharidy

Sacharidy,obecně cukry, by měly tvořit přibližně 60 % celkového energetického příjmu. Jedná se tedy o základní zdroj příjmu energie. Dělí se na sacharidy jednoduché (ovoce, sladkosti, sladké nápoje) a složené (obiloviny, brambory, luštěniny aj.). Sacharidy jsou základním zdrojem krátkodobé energie v našem těle. Podporují správnou funkci střev a střevní mikroflóry, udržují hladinu glykémie (hladinu cukru v krvi) a jsou pro nás důležité také kvůli přeměně rezervního jaterního či svalového glykogenu.

Sacharidy dělíme na:

• monosacharidy: glukóza (hroznový cukr), fruktóza (ovoce), galaktóza (součást mléčného cukru),
• disacharidy: sacharóza (glukóza + fruktóza, např. cukr), laktóza (glukóza + galaktóza, např. mléko), maltóza (glukóza + glukóza), 
• oligosacharidy: rafinóza, stachyóza aj. (např. luštěniny),
• polysacharidy: škrob, glykogen.  

1 g sacharidů obsahuje 4 kcal (16 kJ).

DDD* 50–55 % z celkové energetické spotřeby.

Sacharidy tvoří hlavní součást rostlin.

Tuky

Tuky by měly tvořit přibližně 25 % z celkového energetického příjmu. Dělí se na rostlinné (oleje, ořechy a semena) a živočišné (ryby, maso, máslo a sádlo, mléčné výrobky, uzeniny aj). Tuky jsou zdrojem a zásobárnou energie. Jsou také důležitou stavební složkou všech buněčných membrán, obalů nervů a jsou významné pro tvorbu některých biologicky účinných regulačních látek v těle, jako jsou steroidní hormony. Díky tukům dochází k přenosu a využití vitamínů A, D, E, K a dalších látek. Ovlivňují chuť stravy a mají rovněž termoregulační funkci.  

Tuky dělíme na:  

nasycené mastné kyseliny (s krátkým a středním uhlíkovým řetězcem):

•   C6–C12 mléčný tuk
• C14–C26 např. kyselina palmitová či stearová (živočišné zdroje, ztužené tuky, oplatky, sušenky, kokosové a palmové oleje).

nenasycené mastné kyseliny: 

• rozlišujeme monoenové s jednou dvojnou vazbou: kyselina olejová (rostlinné zdroje: olivový olej, řepkový olej, sójový olej);
• a polyenové s více dvojnými vazbami: omega 6 – kyselina linolová (slunečnicový olej, makový olej, sezamový olej a světlicový olej) a omega 3 – kyselina linolenová (řepkový olej, sójový olej či lněný olej).  

Kyselina linolová přechází v organizmu v kyselinu arachidonovou, linolová pak v eikosapemtaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA), jejímž největším zdrojem jsou mořské a sladkovodní ryby a rybí tuk.  

1 g tuků obsahuje 9 kcal (38 kJ).

DDD* 15–25 % z celkové energetické potřeby.

Z chemického hlediska jsou tuky estery mastných kyselin a alkoholů.

Bílkoviny

Bílkoviny neboli proteiny by měly tvořit přibližně15 % celkového energetického příjmu. Dělí se na živočišné a rostlinné. Obsahují pro organismus nepostradatelné aminokyseliny. Zdrojem bílkovin jsou ryby, maso, vejce, mléčné výrobky, luštěniny, obiloviny, ořechy a semena.

Bílkoviny dělíme na živočišné (maso, ryby, vejce a mléčné výrobky) a rostlinné (luštěniny, obiloviny, ořechy, semena či brambory).

Bílkoviny představují základní stavební hmotu pro výstavbu tkání a orgánů, řídí a regulují hormony a hrají důležitou roli při látkové přeměně. Dále zajišťují také transportní, zásobní a obrannou funkci.

Bílkoviny jsou řetězce různě propojených aminokyselin. Těch je několik stovek. Okolo 20 aminokyselin si tělo dovede syntetizovat přeměnou přijatých bílkovin, ale 8 z nich je tzv. esenciálních – nezbytných. Člověk si je neumí vytvořit a musí je přijímat ve stravě. Jde o leucin, isoleucin, valin, lysin, methionin, fenylalanin, tryptofan, theronin a u dětí ještě histidin.  

1 g bílkovin obsahuje 4 kcal (16 kJ).

DDD* 10–15 % z celkové energetické potřeby – minimální DDD je 0,5 g / kg / den.

* DDD – doporučená denní dávka

Autor: Bc. Miroslava Pavlíková Peterková, DiS. (nutriční terapeut)