RNDr. Tomáš Koblas, PhD. právě získal prestižní ocenění Discovery Award

Foto: discoveryaward.eu

Pacientům s diabetem 1. typu, kterých je v České republice skoro šedesát tisíc, postupně odumírají ve slinivce břišní buňky produkující inzulín. Vědcům z Laboratoře Langerhansových ostrůvků Centra experimentální medicíny IKEM se podařilo najít mechanismus, kterým lze přeprogramovat buňky tvořící trávicí enzymy na produkci inzulínu. Pacientům s diabetem 1. typu tak dávají naději na úplné uzdravení.

Přeprogramované buňky

Autor projektu RNDr. Tomáš Koblas, PhD., k tomu říká: „Tento výzkum otevírá novou možnost v oblasti buněčné léčby diabetu, založenou na využití vlastních buněk pacienta a jejich bezpečné přeměně na buňky produkující inzulín s použitím molekul syntetických mediátorových RNA. Jedná se o postup, který je velmi bezpečný. Podobné výzkumy zatím využívaly pro přeprogramování buněk virové nosiče, ty jsou ale problémové a mohou eventuálně spustit i rakovinotvorné procesy. Naše metoda je v tomto ohledu bezpečná, využívá jen tělu vlastní mechanismy, které buňky nepoškozují.“

Léčba do pěti let?

I když jsou výsledky práce Koblasova týmu skvělé a jeho vedoucí za ně právem získal prestižní ocenění Discovery Award za rok 2015, ještě zdaleka není vyhráno. „Jsme teprve na začátku, na úrovni buněčného testování. V horizontu několika měsíců bychom rádi začali s testováním na zvířecích modelech, které ještě lépe ukážou, jak by vše mohlo fungovat za podmínek odpovídajících pacientům s diabetem. K prvním pacientům by se pak tato metoda léčby, pokud bude vše probíhat podle nejideálnějšího scénáře, mohla dostat v horizontu pěti let,“ vysvětluje doktor Koblas.

Pokud by se podařilo vše uvést do praxe, mezi aplikací specifických transkripčních faktorů do buněk pankreatu a uzdravením pacienta by podle něj uplynuly pouhé dva týdny. „Přeměna buněk je relativně rychlá. Buňky, které původně tvořily trávicí enzymy, se dokážou rychle transformovat na buňky, jež produkují inzulín. Navíc si samy najdou nejbližší vlásečnicové cévy, do kterých pak tento hormon mohou uvolňovat. Nové, přeměněné beta-buňky se navíc podle našich výzkumů chovají úplně stejně jako ty u zdravého člověka. Dokážou produkovat přesně tolik inzulínu, kolik tělo potřebuje, a navíc i v čase, kdy je to potřeba, tedy v závislosti na jídle a tělesném stavu,“ uzavírá Tomáš Koblas.

Text: Rudolf Král