Nejčastější příčinou tohoto onemocnění bývá uzavření přívodní mozkové tepny krevní sraženinou (trombem) nebo vmetkem (embolem). V tomto případě hovoříme o ischemické neboli nedokrevností způsobené cévní mozkové příhodě. Méně častou variantou je pak mozková příhoda hemorhagická, která je způsobena krvácením a destrukcí přilehlých částí mozkové tkáně.

Jak se CMP projevuje

V první fázi v takto postižené části mozku dochází k poruše funkce mozkových buněk projevující se náhlým vznikem příznaků mrtvice, kterými mohou být ochrnutí končetin, spadlý koutek, zhoršení řeči a celá řada dalších neurologických potíží. Teprve až za několik hodin mozkové buňky z nedostatku kyslíku a živin odumírají. Čím dříve tedy bude léčba zahájena, tím menší bude výsledné postižení.

Postup léčby

Základním úkonem je okamžitý převoz do nemocnice a uložení pacienta na jednotku intenzivní péče. Poté je provedeno CT vyšetření mozku, aby došlo k vyloučení nitrolebního krvácení, a následuje další léčba. V případě, že od počátku ischemické příhody neuplynulo více než pět hodin, zváží lékař, zda se nepokusit rozpustit trombus podáním speciálních látek – takzvanou trombolýzou. Dále je prováděna dehydratace formou infuzí a podávají se látky zvyšující průtok krve mozkem.

Nejdůležitější částí léčby je však rehabilitace postižených funkcí, tedy cvičení postižených končetin, procvičování mluvy, čtení a dalších mentálních funkcí, jsou-li postiženy. Rehabilitace může trvat různě dlouho, měsíce, ale třeba i roky.

Cévní mozková příhoda a diabetes mellitus

U pacientů s diabetem, především pak 2. typu, hrozí riziko mozkové příhody výrazně víc než u nediabetiků. Je to způsobeno řadou faktorů, mezi kterými však dominují vysoký krevní tlak, vysoké hladiny krevních tuků (cholesterolu) a obezita. Na zvýšeném riziku se též podílí vyšší pohotovost krve ke srážení a tím vyšší riziko tvorby trombů.

Pozor na tranzitorní ischemickou příhodu (TIA)

Takto nazýváme krátký výpadek některých mozkových funkcí, které se do 24 hodin, ale i rychleji vracejí zpět k plné funkci (jedná se o přechodnou nedokrevnost). Taková příhoda může někdy trvat pouze několik minut, je však významným varováním před eventuální budoucí těžkou mozkovou příhodou a každý pacient by měl po takovém problému navštívit specializovaného lékaře (internistu či neurologa) k přešetření celkového stavu.

Rizikové faktory a prevence cévní mozkové příhody

- Dehydratace – zvýšená „hustota“ krve vede k častějšímu vzniku trombů, a tedy i k mrtvici. Pijte dostatečně a zvyšte příjem tekutin v období horka.
- Vysoký krevní tlak (hypertenze) – jedná se o vysoce rizikový faktor. Vysoký krevní tlak (140/90 mmHg a vyšší) je potřebné léčit (ve spolupráci s ošetřujícím lékařem).
- Diabetes mellitus – důležitá je dobrá kompenzace nemoci.
- Vysoká hladina tuků (zejména cholesterolu) – významný rizikový faktor mozkové mrtvice. Její správná léčba vyžaduje úpravu stravovacích návyků.
- Nemoci srdce, zejména s poruchou srdečního rytmu – fibrilace síní, která způsobuje nepravidelný puls, také patří mezi významné rizikové faktory mozkové mrtvice.
- TIA – rozpoznání a následná léčba TIA významně snižují riziko vzniku větší mozkové mrtvice.
- Kouření – nikotin a oxid uhelnatý obsažené v cigaretovém kouři snižují množství kyslíku v krvi. Rovněž poškozují stěnu cév a zvyšují riziko vzniku sraženin (trombů). Důležité je proto nekouřit!
- Nadváha a nedostatek pohybu – další faktory významně zvyšující riziko CMP. Nepřejídejte se, choďte na procházku, místo jízdy výtahem radši vyšlapejte schody apod.
- Nadměrná konzumace alkoholu – zvyšuje krevní tlak a tím i riziko mozkové mrtvice.

Text: As. MUDr. Jan Brož