pexels-photomix-company-1001897.jpg

Pod pokličku diabetu 2. typu

O diabetu 2. typu je napsáno mnoho článků. Většina z nich se ale soustředí na prosté shrnutí faktu, že rizikovým faktorem pro vznik diabetu je obezita, nedostatek pohybu a nezdravé stravování. Možná jste si někdy položili otázku, proč je obezita vlastně riziková a co se v těle při vzniku diabetu odehrává. Alespoň na některé z otázek zvídavého čtenáře by snad mohly odpovědět následující odstavce.

Na rozdíl od historie, kdy lidstvo trápily hladomory, které často vedly k podvýživě, se v současnosti potýkáme spíše s opačným problémem – trpíme dlouhodobou „nadvýživou“. Nadbytek potravy (především potravy bohaté na tuky a vysoce zpracované potraviny) vede k nadměrnému ukládání tuku. Pokud překročíme svou kapacitu přiměřených tukových zásob (která je velmi individuální a nelze tak přesně říci, při jaké váze se u daného jedince diabetes 2. typu projeví), začne se tuk ukládat také do svalů, jater a slinivky břišní.

Tuk uložený ve svalech způsobuje, že svalové buňky méně využívají glukózu – krevní cukr. Když není glukóza využita svalovými buňkami, vzroste její koncentrace v krvi. Jak se lze ukládání tuku do svalů aktivně bránit? Odpovědí je fyzická zátěž. Ta má v tomto ohledu dva pozitivní důsledky – vede k využití tuku, který je ve svalových buňkách uložen, a také zvyšuje vstup glukózy do svalových buněk, takže se hladina krevního cukru sníží.

Nadbytečnou glukózu z krve zpracovávají játra. Ty z ní vyrobí mimo jiné tuk, který se částečně ukládá rovnou v játrech. Toto ztučnění jater má mnohé důsledky. Pro jednoduchost zmiňme alespoň jeden zásadní. Jaterní buňky s nadbytečným tukem fungují jinak než buňky zdravé. Narušením některých biochemických procesů dojde paradoxně k tomu, že takové jaterní buňky začnou glukózu vyrábět, ačkoliv ji organismus zrovna nepotřebuje. To vysvětluje, proč si někteří diabetici mohou naměřit po ránu na lačno vyšší cukr v krvi než po jídle během dne.

Nadbytečný tuk je též ukládán ve slinivce břišní, a to především v beta buňkách (buňky produkující inzulin), kde postupně vede k poruše jejich funkce. Beta buňky začnou produkovat méně inzulinu, než daný člověk potřebuje.

Dobrou zprávou je, že oba tyto procesy lze po určitou dobu zvrátit. Pokud však onemocnění trvá delší dobu, stanou se poškození beta buněk a špatná funkce jaterních buněk nevratnými a objeví se diabetes.

Co si z toho všeho odnést? Zdravým stravováním lze předcházet zbytečné nadvýživě a obezitě. Další pozitivní vliv má fyzická aktivita, která pomáhá udržet váhu v normě a zlepšuje využití glukózy ve svalech. Zdravý životní styl pomáhá předcházet vzniku diabetu 2. typu a také by měl být základní součástí jeho léčby. Snížením kalorického příjmu a zvýšením fyzické aktivity lze v některých případech dosáhnout úplného vyléčení tohoto onemocnění.  

Zuzana Nosková

Sdílet