„Porucha erekce je u diabetiků častější,“ říká MUDr. Ondřej Trojan
S jakými sexuálními dysfunkcemi za vámi do ordinace nejčastěji přicházejí diabetici a postihují tyto obtíže více ženy, či muže?
Nejčastějším problémem, se kterým za mnou přicházejí muži, je porucha erekce, jinými slovy neschopnost dosáhnout či udržet ztopoření dostatečně kvalitní pro sexuální styk. Tato porucha je u mužů, kteří trpí diabetem, statisticky výrazně častější. Pokud jde o diabetičky, u nich není významnější rozdíl v sexuálním fungování a prožívání oproti ženám, které diabetes nemají. Mohou ale častěji trpět různými poševními záněty, typické jsou například kvasinky, které jsou u diabetiček vyvolány mimo jiné právě tím, že mají vyšší obsah cukru v krvi. S tím pak samozřejmě souvisí také nechuť k pohlavnímu styku.
Je rozdíl mezi diabetiky 1. a 2. typu?
Určité rozdíly tu jsou. Vzhledem k tomu, že diabetes 2. typu se častěji vyskytuje u starších mužů, hrají tam roli i další faktory, jako je věk, ale i životospráva. Víme, že diabetes je mnohdy následkem obezity a ta je také zároveň spoluúčinkujícím faktorem, který zapříčiňuje erektilní dysfunkci. Té vedle samotné obezity napomáhá také hypertenze (vysoký tlak, pozn. red.) či kardiální problémy (souhrnněonemocnění srdce, pozn. red.). Vzhledem k tomu, že erekce je hemodynamický děj, kdy se do topořivých těles musí napumpovat krev pod vyšším tlakem, než je systémový, zde začíná celý problém. Diabetici 1. typu k nám do ordinace přicházejí obvykle dříve, jsou tudíž mladší a nemusí u nich platit okolnosti, o kterých jsem mluvil – mohou být štíhlí, nemusejí kouřit. Ale problém u diabetu 1. typu, který je zpravidla oproti 2. typu dlouhodobý, spočívá spíše v tom, že u nich často nervová tkáň postižena v důsledku diabetické neuropatie. Ta může zasahovat i nervy, které jsou v činnosti kolem genitálií. Výsledkem je pak někdy i horší reakce na léky, které zařizují, aby erekce fungovala. Zde se musí počítat s vyššími dávkami.
Přicházejí sexuální dysfunkce u diabetiků 2. typu s věkem dříve než u zdravých jedinců? Dokázal byste říci nějaký věkový průměr, kdy u diabetiků nastává sexuální dysfunkce?
Kdybychom srovnali skupinu mužů, kteří jsou obézní, a navíc trpí hypertenzí, s těmi, kteří k tomu mají ještě i diabetes, pak by v tom velký rozdíl nebyl. Nicméně nejsem si vědom, že by na to někdy někdo dělal studii, takže jde spíše o mou hypotézu. Dá se říci, že obecně se problém erektilní dysfunkce týká tolika procent mužů, jak stará je daná věková skupina. Když se podíváme například na padesátníky, určitá míra dysfunkce se bude týkat kolem 50 % mužů. U diabetiků bude ta věková hranice níže, těch 50 % mužů s poruchou erekce bude už třeba ve čtyřiceti letech.
Jak se dá léčit či zlepšit erektilní dysfunkce?
Nejdůležitější je stabilizovat krevní cukr. Když ke mně do ordinace přijde muž s diabetem poprvé, zeptám se ho, jaké měl v posledním půl roce hodnoty glykémie – jestli jsou stabilizované. Pokud bere perorální antidiabetika, následuje otázka, zda jeho diabetolog neuvažuje, že by ho převedl na inzulín, protože je známo, že diabetici na inzulínu, mají lepší stabilizaci cukru. Na druhé straně, když je někdo v hodnotách kolem 6–7 mmol/l, perorální antidiabetika stačí, takže jde spíše o to, že první krok je v rukou diabetologa a potom nastupují stejné možnosti jako u nediabetiků.
O jaké možnosti jde?
První možností jsou známé inhibitory PDE5 – Viagra, Spedra, Cialis a jejich generika –, které jsou u nás na trhu běžně a i cenově dostupné. Pokud tyto léky nefungují nebo nefungují dostatečně, což se opět děje u diabetiků více než u pacientů bez diabetu, jsou tu další možnosti. Než se k nim ale dostaneme, další věc, kterou by měl lékař zkontrolovat, je hladina hormonů, a to zejména u mužů nad 45 let. Pokud mají ke všemu nízkou hladinu testosteronu, má smysl ho doplnit. Je možné, že v takovém případě pak i diabetický muž začne lépe reagovat na léky na erekci. Pak samozřejmě existují další možnosti léčby například injekce prostaglandinů (látky podobné hormonům vznikající prakticky ve všech orgánech těla, které ovlivňují prokrvení, tvorbu řady látek včetně hormonů apod., pozn. red.), jichž se podává malá dávka do topořivých těles a nastane erekce. To bývá obvykle další krok, když inhibitory selžou. Určitě je potřeba naučit se je aplikovat pod dohledem lékaře, a především překonat obavu píchnout si injekci do penisu, ale většina pacientů je poměrně motivovaná ????.
Existuje ještě nějaká možnost?
Kromě výše zmíněného je ještě možná léčba rázovou vlnou, která vede k novotvorbě cév v oblasti topořivých těles. Ta se aplikuje na penis a podbřišek a během pár měsíců dojde ke zlepšení krevního zásobení, které bývá u diabetiků horší jednak z důvodu samotné nemoci a také je často spojeno s nadváhou, kvůli níž dochází k poškození cév. Léčba trvá několik týdnů, na aplikaci se chodí dvakrát týdně a během pár týdnů až půl roku by mělo dojít ke značnému zlepšení – často se tak děje už během léčby. Vždy je však důležité přistupovat k erektilní dysfunkci komplexně, tedy začít změřením tlaku, nechat udělat základní vyšetření, při kterém se změří také cukr, vyšetřit prostatu apod.
Existují různé podpůrné medikamenty, doplňky stravy – mohou v tomto případě nějak pomoci?
Stručně řečeno, co vidíte v reklamách, to nefunguje. Nějaký výtažek, například z kokotice čínské, která bývá ve složení takovýchto doplňků stravy velmi často, nemůže fungovat, jen proto, jaký má název. Nebyla zkrátka provedena žádná studie, která by účinnost některého ze složení těchto volně prodejných doplňků stravy prokázala. Problém však je, že mnoho mužů si raději koupí něco bez předpisu, než aby šli za lékařem – a to není dobrá strategie. Jednak tak vyhodí spoustu peněz a jednak ztrácejí čas, protože už by se mohli léčit pod dohledem lékaře, který najde příčinu problému. Velmi často jí bývá již zmíněná hypertenze.
Je něco, co může pro zlepšení svého stavu udělat sám diabetik, případně něco, čím by mohl svůj stav zhoršit?
Pro zlepšení stavu je důležité to, co se radí všem diabetikům obecně. Pokud trpí nadváhou, je potřeba snížit hmotnost, pravidelně se hýbat, nekouřit, nepít příliš alkoholu – tím mám na mysli, aby dotyčný nevypil každý víkend 20 piv, což samozřejmě není dobře z hlediska diabetu a erekce, ale ani z hlediska hmotnosti. Celkově by měl pečovat o svou životosprávu tak, jak mu pravděpodobně radí i jeho diabetolog. Problém je, že tyto rady většinou u pacientů narážejí na určitou rezistenci.
MUDr. ONDŘEJ TROJAN, Ph.D., FECSM
Zdroj foto: Tereza z Davle