Proč jíme

Tahle otázka už je podstatně jednodušší. Jíme samozřejmě proto, abychom doplnili energii a stavební součásti pro svaly, kosti a další tělesné struktury. V užším slova smyslu jíme ovšem proto, abychom dosáhli sytosti, protože sytost je stav, který přijímání potravy u zdravých lidí zastavuje. Hlad je naopak pocit, který k přijímání potravy vybízí. Problém je, že v současné době velice často jíme, i když pocit hladu nemáme, a nepřestaneme, ani když se cítíme sytí. Přejídáme se.

Čím je příjem potravy řízen

Regulace příjmu potravy představuje velmi sofistikovaný a mnohovrstevnatý proces, na kterém se podílejí některé části mozku, ale i řada hormonů tvořených především v tukové tkáni a střevě. Principiálně a velmi zjednodušeně jde o to, že nervové struktury, které rozhodují o tom, zda budeme či nebudeme jíst, jsou ovlivňovány hormony z jiných částí těla, zejména tedy ze střeva a tukové tkáně, jež jim říkají, zda je tělo dostatečně zásobeno energií či nikoli. A tyto nervové struktury pak určí, zda v danou chvíli máme či nemáme hlad (neboli zda jsme syti či nikoliv).

Co tedy dnes víme o tom, proč jíme, i když nemáme hlad

V současnosti nejceněnější teorie to vysvětluje, a opět budeme velmi zjednodušovat, takto. Příjem potravy stimuluje produkci některých opioidních hormonů v mozku, které způsobují pocit libosti. Člověk proto jí nevědomky víc, než by měl, aby si tyto pocity opět přivodil. Další teorie hovoří naopak o tom, že systém těchto opioidních hormonů není dostatečně citlivý na příjem potravy a k jeho vybuzení je třeba vyšších dávek jídla. V obou případech je pak výsledkem nadváha a obezita dotyčného.

Text: MUDr. Jan Brož