Proč je tedy cholesterol tak často spojován s negativním účinkem na lidské tělo? Pokud jeho koncentrace přesáhne rizikovou hodnotu, může se cholesterol ukládat do cévní stěny a vytvářet podélné útvary, které mohou cévu postupně ucpat, toto onemocnění se nazýva ateroskleróza. Nepříjemné je to, že na aterosklerózu dlouho nic neupozorňuje, a tak se bohužel často projeví až svými komplikacemi, jako je například infarkt srdce, mozková mrtvice nebo ischemická choroba dolních končetin. Dojde k nim ve chvíli, kdy ateroskleróza zúží cévu a tou nemůže protékat tolik krve, kolik by bylo třeba.

U zdravého člověka se v krvi vždy vyskytuje určitá koncentrace krevních tuků (cholesterolu), přičemž se dříve předpokládalo, že se tato koncentrace navyšuje příjmem tuků z potravy. Podle novějších studií cholesterol v potravě má však spíše menší vliv na hladinu cholesterolu v krvi. Neznamená to ovšem, že se můžeme vzdát zdravé diety, protože většina potravin s vysokým obsahem cholesterolu obsahuje i zvýšené množství tzv. nasycených tuků, které už kardiovaskulární riziko i hladinu cholesterolu v krvi značně navyšují.

Hypercholesterolémie často vzniká v rámci onemocnění tzv. metabolickým syndromem, který  souvisí s abdominální obezitou, a kromě ní je charakterizován výskytem několika dalších negativních zdravotních faktorů, jako jsou obezita, hypertenze a inzulinová rezistence (prediabetes a diabetes). U pacientů s diabetem 2. typu je zvýšená hodnota cholesterolu téměř pravidlem.Všechna rizika metabolického syndromu spolu úzce souvisí a navzájem se ovlivňují, zlepšení jednoho rizikového faktoru bývá spojeno i se zlepšením ostatních.

Jak jsme již zmínili, na zvýšený cholesterol v krvi dlouho nic neupozorňuje. Proto je důležité využívat možnost preventivních prohlídeku svého praktického lékaře, které by měly proběhnout jednou za dva roky. Při nich se hladina krevních tuků hodnotí v několika parametrech: celkový cholesterol,  HDL-cholesterol (lidově „hodný cholesterol“, jelikož napomáhá odstraňovat přebytečný cholesterol z krve) a non-HDL-cholesterol (lidově „zlý cholesterol“, kam patří LDL cholesterol, který nakopak transportuje cholesterol z jater do ostatních  tkání i cév).

Norma hladiny cholesterolu

V roce 2014 proběhla celorepubliková studie, která si náhodně vybrala respondenty ve věkové kategorii 25–65 let a měla za cíl zjistit prevalenci rizikových faktorů ve společnosti, mezi které mimo jiné patří hypertenze, nadváha, vysoká hladina krevních cukrů a tuků. S ohledem na celkový cholesterol se zjistilo, že normálních hodnot dosáhla pouze polovina mladších (25–44 let), a dokonce pouze třetina starších (45–64 let) respondentů. Z toho téměř 5 % žen a mužů ve věku 45-65 přesáhlo hodnoty 7,5 mmol/l, čímž se zařadilo do skupiny s vysokým rizikem kardiovaskulárního onemocnění. V této skupině se vyskytlo i 12 % pacientů s cukrovkou v anamnéze.

Jakým způsobem lze tedy tyto statistiky změnit? Základem je vždy změna životního stylu, a to snížení váhy, zanechání kouření, začlenění pravidelné fyzické aktivity do svého rozvrhu, a pokud možno vyvarování se nadměrnému stresu. V neposlední řadě je k dispozici podpůrná farmakologická léčba, kterou lze prodiskutovat s vaším lékařem. A samozřejmě již zmíněná pravidelná kontrola cholesterolu v krvi.