
Jak předcházet syndromu diabetické nohy? I malá zranění mohou mít velké následky
Syndrom diabetické nohy je jednou z nejzávažnějších pozdních komplikací diabetu. Jeho vznik je podmíněn kombinací diabetické neuropatie, ischemického postižení dolních končetin a následné infekce. V praxi to znamená, že pacient kvůli poruše citlivosti často necítí tlak nebo bolest, a drobné poranění, které by zdravý člověk okamžitě vnímal, může u diabetika přejít v nehojící se defekt.
Mezinárodní diabetologická federace uvádí, že až 85 % amputací dolních končetin u diabetiků začíná nenápadnou ulcerací (vznikem vředu). Riziko je vysoké, protože s ulcerací se během života setká přibližně třetina diabetiků, a po amputaci dosahuje pětiletá mortalita přibližně 50 %, což je více než u některých malignit.
Jak vznikne syndrom diabetické nohy?
Jedná se o poškození nervového systému následkem dlouhodobě zvýšené glykémie, které postihuje senzorické, motorické i autonomní nervy. Znamená to, že pacient necítí bolest ani tlak, čímž dochází k poruchám postavení prstů a ke vzniku deformit (například kladívkové prsty).
Autonomní neuropatie způsobuje suchou kůži se sklonem k praskání, což vytváří vstupní bránu infekce. Když jsou cévy na nohou ucpané nebo zúžené, krev do nohy neproudí tak, jak má. A krev je to, co přináší kyslík a živiny, které jsou potřebné pro hojení ran... Proto se následná infekce může velmi rychle šířit.
Co pro sebe můžete udělat?
Nejdůležitější preventivní opatření vychází z každodenní péče o nohy. Každý den si zkontrolujte nejen plosky, ale i meziprstní prostory. Hlídejte si zarudnutí, praskliny, puchýře, otlaky, změny barvy kůže nebo otoky. Pokud je vaše pohyblivost omezena, můžete použít zrcátko nebo požádat rodinu o pomoc. Vizuální kontrola je totiž klíčová, protože pacient s pokročilou neuropatií si poranění často vůbec nevšimne.
Součástí prevence je také správná hygiena a péče o kůži. Kůže má být čistá a promazaná, ideálně krémem s ureou, která zvyšuje hydrataci a zlepšuje elasticitu kůže. Krém však nenanášejte mezi prsty, protože by mohlo dojít ke vzniku mykózy.
Nezapomínejte ani na nehty. Ty by se měly stříhat rovně, ať zabráníte jejich zarůstání. Jakékoliv odstranění ztvrdlé kůže by měl provádět pouze odborník (podiatr nebo vyškolená zdravotní sestra). Nedoporučujeme toto dělat na vlastní pěst pomocí žiletek či jiných ostrých nástrojů, abyste se nezranili.
Velmi důležitá je také správná volba obuvi. U diabetiků jsou tlakové body na noze častým místem vzniku defektů, a až polovina zranění vzniká kvůli nevhodně zvolené obuvi. Obuv má být dostatečně široká, bez vnitřních švů a bez tvrdých okrajů. Před nazutím byste si měli boty zkontrolovat i zevnitř, zda v nich není například kamínek. A pamatujte, že diabetik by neměl chodit naboso. A to ani doma.
Syndrom diabetické nohy není nevyhnutelným důsledkem diabetu. Je to komplikace, které lze ve velké míře předcházet edukací pacienta, každodenní péčí o nohy, správnou obuví a pravidelným podiatrickým sledováním.
Základem je včasný záchyt drobných změn dříve, než se rozvinou.
Při jakémkoliv poranění dolních končetin, i zdánlivě drobném, doporučujeme situaci vždy konzultovat se svým diabetologem. Včasná odborná kontrola může zabránit rozvoji infekce a vzniku závažných komplikací.
Podrobné a praktické informace na téma správné péče o nohy diabetiků najdete také v naší publikaci „Péče o nohy diabetikovy“.
Shrnutí závěrem
Syndrom diabetické nohy často začíná nenápadně, ale jeho následky mohou být velmi vážné. Pravidelná kontrola nohou, správná hygiena, hydratace kůže, odborná péče o nehty a vhodná obuv výrazně snižují riziko vzniku nehojících se ran a infekcí. Klíčem je nepodceňovat ani drobné změny, protože právě včasný záchyt problému rozhoduje o dalším vývoji. Péče o nohy by proto měla být samozřejmou součástí každodenního života každého diabetika.





