rodina.png

Jakou roli hraje u diabetu dědičnost?

Pokud se u vás v rodině objevila diagnóza diabetes 1. nebo 2. typu, možná si nejste jisti, zda se i vy máte tohoto onemocnění obávat. Míra dědičnosti se totiž podle typu cukrovky značně liší, ovlivňují ji i další okolnosti.

Polygenní dědičnost

Oba hlavní typy cukrovky jsou dědičné. Na vině však není jeden konkrétní gen, je jich hned několik, proto se tato dědičnost nazývá polygenní. Jedná se tedy spíše o dědičné predispozice, jejichž přítomnost propuknutí nemoci usnadňuje, ale zdaleka to neznamená, že se nemoc musí objevit. Naopak, větší pravděpodobnost je, že se neobjeví. Kromě genetické výbavy totiž velkou roli hrají i rizikové faktory, které můžeme sami ovlivnit.

Diabetes mellitus 1. typu

Podle dat z USA je riziko (populační riziko), že člověk dostane diabetes 1. typu do sedmdesáti let 1 % (tedy jím onemocnní 1 člověk ze 100). Cukrovka prvního typu je sice dědičná, pravděpodobnost přenosu na potomka ale naštěstí není příliš vysoká. Rodiče se tak nemusejí děsit, že se u jejich dětí onemocnění nevyhnutelně objeví. Pokud je diabetičkou pouze matka, šance, že se i její dítě bude někdy v životě potýkat právě s cukrovkou, se pohybuje kolem 3 %. Jestliže je diabetikem otec, možnost přenosu na dítě je okolo 7 –10 %. Jsou-li  diabetiky prvního stupně oba rodiče, riziko je ještě vyšší. Dědičnost je ovlivněna i dalšími faktory, proto každému pacientovi s 1. typem diabetu radíme, aby v případě, že plánuje rodinu, o nich promluvil se svým diabetologem.

Diabetes mellitus 2. typu

Podíváme-li se opět do USA, zjistíme, že riziko, že Američan dostane diabetes do svých sedmdesáti let je 11% (tedy ho dostane 11 lidí ze 100). Tento typ diabetu vzniká většinou až v dospělosti a může několik let probíhat skrytě. Proto jsou informace o jeho výskytu v rodinách mnohdy zkresleny a dědičnost tohoto typu není prozatím příliš prozkoumána. Z dosavadních výzkumů však vyplynulo, že pokud je nositelem diabetu 2. typu matka, je přibližně 33% pravděpodobnost, že cukrovku zdědí i její potomek. Pokud jsou však diabetici oba rodiče, šance se zvyšuje až k 50 %. Pozitivní zprávou je, že lze vzniku diabetu 2. typu zabránit, nebo alespoň oddálit jeho propuknutí především pomocí dobré životosprávy, zdravého jídla a sportu. Spouštěčem naopak může být obezita, přemíra stresu a strava plná jednoduchých cukrů a tuků.

Diabetes MODY

Vedle dvou hlavních typů diabetu existuje ještě specifický druh dědičného diabetu (tzn. monogenní diabetes mellitus), který se od dvou předchozích liší. Diabetes MODY se objevuje v období puberty či mladší dospělosti, odkud nese i svůj název odkazující k diabetu mladých lidí (Maturity Onset Diabetes of the Young). Podle odhadů představuje zhruba 3–5 % všech případů diabetu. Zásadní je, že tento typ diabetu je dán genetickou poruchou (mutací), která narušuje tvorbu inzulínu v buňkách Langerhansových ostrůvků slinivky břišní. Jeho přítomnost se zjišťuje pomocí vyšetření DNA a riziko přenosu na potomka je vysoké, podstatně vyšší než u předchozích dvou typů diabetu.

Text: Markéta Veselá

Sdílet