1. Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé

Preventivní prohlídka u praktického lékaře - podle věku 

V České republice je preventivní prohlídka hrazena zdravotní pojišťovnou jednou za dva roky. U pacientů s rizikem chronických onemocnění, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak či onemocnění srdce a cév, může být interval návštěv podle doporučení lékaře kratší.

Mladí dospělí (18–39 let)

V této fázi se preventivní prohlídky zaměřují na posouzení celkového zdravotního stavu a odhalení potenciálních rizikových faktorů. Lékař získává podrobnou osobní anamnézu – zajímá se o předchozí nemoci, úrazy, operace, alergie, užívané léky a výskyt onemocnění v rodině. Důležitou součástí je také zhodnocení životního stylu – např. pohybové aktivity, užívání návykových látek i stravovací návyky. Během vyšetření se měří výška, váha a vypočítá se index tělesné hmotnosti (BMI). Dále se sleduje krevní tlak na obou pažích a srdeční frekvence v klidu. Praktický lékař provádí fyzikální vyšetření – poslech srdce a plic, prohmatání břicha, zhodnocení stavu páteře a kloubů. Součástí prohlídky jsou i laboratorní odběry – hladina cukru v krvi nalačno (v 18, 30 letech a od 40 let každé 2 roky), lipidový profil (včetně cholesterolu a triglyceridů) (v 18, 30 a poté každých 10 let), ledvinné funkce (od 50 let každé 4 roky). V moči se sleduje přítomnost bílkoviny, krve nebo cukru při každé prohlídce. Lékař rovněž poskytne doporučení k úpravě životního stylu, poradí v oblasti stravy, pohybu, stresu, případně navrhne očkování či psychologickou podporu.  

Střední věk (40–64 let)

Po čtyřicítce výrazně narůstá riziko srdečně-cévních i metabolických onemocnění, a proto se rozšiřuje spektrum preventivních vyšetření. Ke standardnímu postupu (viz výše) se přidává elektrokardiogram (EKG), který odhaluje poruchy srdečního rytmu, ischemii nebo hypertrofii srdečních oddílů, provádí se jednou za 4 roky. Pokud je to indikováno, lékař může doporučit ambulantní monitoraci krevního tlaku (ABPM) nebo Holterovo EKG (trvá den i více). V některých případech se rozšiřují krevní testy o zánětlivé markery (CRP), kyselinu močovou nebo testy funkce štítné žlázy (TSH, fT3, fT4), zejména při podezření na hormonální poruchy. Dále je možné provést orientační vyšetření zraku u pacientů s podezřením na vady zraku nebo poruchy nitroočního tlaku. U žen po menopauze a u osob s vyšším rizikem řídnutí kostí je doporučováno vyšetření kostní hustoty (DEXA).

Senioři (65 let a více)

U starších pacientů se preventivní prohlídka zaměřuje nejen na udržení zdraví, ale i na prevenci ztráty soběstačnosti a kvality života. Součástí prevence je také posouzení duševní pohody – lékař se ptá na spánek, stres, sociální zázemí a případné projevy deprese. Dále probíhají obdobná vyšetření, jak uvedeno výše.    

Vysvětlivky a zkratky

BMI – Body Mass Index: poměr mezi váhou a výškou; ukazuje, zda má člověk podváhu, normální hmotnost, nadváhu nebo obezitu.

EKG – Elektrokardiogram: jednoduché a bezbolestné vyšetření, které zaznamená elektrickou činnost srdce, např. arytmie nebo nedokrvení.

ABPM – Ambulantní monitorování krevního tlaku: měření tlaku po dobu 24 hodin pomocí přenosného přístroje.

DEXA – Denzitometrie: vyšetření, které určí hustotu kostí a riziko osteoporózy.

Glykemie nalačno – Hladina cukru v krvi měřená ráno před jídlem.

Lipidogram – Krevní test, který sleduje hladinu tuků (cholesterol, triglyceridy) v krvi.

Kreatinin a GFR – Ukazatele funkce ledvin.

CRP – C-reaktivní protein: ukazatel zánětu v těle. TSH, fT3, fT4 – Hormony štítné žlázy: hodnotí její funkci (např. při únavě, změnách váhy, depresích).

Proteinurie, hematurie, glukosurie – Přítomnost bílkoviny, krve nebo cukru v moči; může signalizovat problém s ledvinami nebo cukrovku.

2. Preventivní prohlídky u dětí a adolescentů  

Dětské lékařství klade velký důraz na sledování růstu, vývoje a psychomotorických dovedností malých pacientů. Novorozenecká prohlídka probíhá obvykle do tří dnů po propuštění z porodnice, kde pediatr hodnotí adaptaci, srdeční šelesty, reflexy a vývojové reakce. V druhém až dvanáctém měsíci navštěvuje dítě pediatra na kontrolní prohlídky v 2., 4., 6., 9. a 12. měsíci k ověření dodržení růstových křivek a dosahování milníků vývoje – jako je obracení se, sed, lezení, první slova a chůze.  

Mezi 15. a 18. měsícem a ve 2 letech se prověřuje koordinace pohybů, jemná motorika (např. schopnost stavět věž z kostek), rozvoj řeči (rozsah slovní zásoby, srozumitelnost), sociální interakce a orientační screening zraku a sluchu. Pediatr současně kontroluje očkování podle očkovacího kalendáře – očkuje proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, spalničkám, příušnicím, zarděnkám, hepatitidě B a dalším nemocem. Během návštěv dítě zváží, změří a vypočítá jeho BMI, přičemž u nejmenších se sleduje ještě obvod hlavy jako indikátor růstu mozku.

V předškolním věku (mezi 3. až 4. rokem) se přidávají kontroly vývoje řeči, chování ve skupině a připravenosti na nástup do kolektivu mateřské školky. Pediatr zkoumá plíce, srdce, břišní orgány, sluchové a zrakové schopnosti a hodnotí riziko alergických onemocnění či astmatu. Po čtvrtém roce přechází interval kontrol na každé dva roky až do osmnácti let.

Školní prohlídky zahrnují orientační ortopedické vyšetření (kontrola držení těla, nožní klenby, skoliózy), screening kyčlí, pohovor o režimu dne a příležitostné laboratorní vyšetření – např. orientační glykémii či kompletní krevní obraz při podezření na anémii. Pediatři také poskytují doporučení k optimálnímu pohybovému režimu (minimálně 60 minut středně intenzivní aktivity denně), vhodné výživě bohaté na ovoce, zeleninu, vlákninu a omezení sladkých nápojů.

Důležitou součástí je rovněž psychologická prevence – rozpoznání symptomů ADHD, poruch autistického spektra nebo jiných psychických obtíží. Lékař může dítě odkázat k dětskému psychologovi či psychiatrovi, pokud zaznamená zhoršení chování, spánku nebo nálady.

Všechny tyto návštěvy jsou hrazené pojišťovnou, bez jakéhokoli finančního příspěvku rodičů. Díky tomu je možné dlouhodobě sledovat zdraví dítěte a zasáhnout dříve, než se malý problém promění ve vážné onemocnění.

3. Preventivní prohlídky u zubního lékaře

Pravidelná stomatologická péče je zásadní nejen pro zdravé zuby, ale i pro celkové zdraví organismu – záněty v ústech mohou zvyšovat riziko srdečních onemocnění či diabetických komplikací. Zdravotní pojišťovny hradí dospělým dvě preventivní zubní prohlídky ročně, přičemž každá návštěva trvá obvykle 20–30 minut. U dětí a dospívajících do osmnácti let může být hrazeno až čtyřikrát ročně, zvláště u těch s vysokou kazivostí zubů.

Během vyšetření stomatolog nejprve provede klinické hodnocení chrupu – zkontroluje přítomnost kazů, stav skloviny, opotřebení zubů a poruchy skusu. Dále se zaměřuje na stav dásní – pomocí parodontální sondy měří hloubku rozhraní mezi zubem a dásní, aby včas odhalil parodontitidu, která může způsobit ústup dásně a uvolnění zubů.  

Součástí preventivní péče je profesionální odstranění zubního kamene a pískování, kdy se na zuby aplikuje abrazivní prášek pod tlakem vody, čímž se odstraní měkké usazeniny i pigmentace. Následuje fluoridace buď ve formě gelu či laku, který posiluje sklovinu a zvyšuje její odolnost vůči kazu.

Po vyšetření s vámi odborník probere techniku domácí hygieny – jak správně používat kartáček, jednou denně dentální nit a mezizubní kartáčky, případně ústní vodu. Doporučí vhodné pomůcky podle stavu chrupu a dásní; například gumové kartáčky pro osoby s citlivými dásněmi, ortodontické kartáčky pro pacienty s rovnátky či elektrický kartáček pro ty, kteří mají potíže s manuální technikou či motivací k pravidelnému čištění.

Pravidelná prevence u zubaře snižuje riziko komplikovaných zákroků, jako jsou léčby zánětů kořenových kanálků, extrakce zubu či implantace, které s sebou nesou vyšší finanční i časové náklady.

4. Gynekologické preventivní prohlídky  

Gynekologická prevence je klíčová pro časné odhalení nádorových, zánětlivých i funkčních onemocnění ženského reprodukčního ústrojí. První gynekologická návštěva by měla proběhnout po nástupu menstruace nejpozději do 18 roků. Gynekologické preventivní výkony hrazené pojišťovnou zahrnují stěr z děložního čípku (cytologii) a klinické vyšetření prsů.

Ženy ve věku 15–25 let absolvují stěr z děložního čípku jednou za tři roky. Od 25 let do 70 let zůstává interval každé tři roky, pokud cytologie neprokáže abnormální změny. Při opakovaných nejasných či pozitivních výsledcích (přednádorová změna buněk, tyto změny jsou závažnější než lehké odchylky, a je vyšší riziko, že se bez léčby mohou časem vyvinout v rakovinu děložního čípku) se přistupuje ke kolposkopii (vyšetření pod zvětšením) a cílené biopsii podezřelých míst.  

Mezi 45. a 69. rokem zvou zdravotní pojišťovny ženy každé dva roky na mamografii v rámci Národního screeningového programu. Mamografie je rentgenové vyšetření prsní žlázy, jehož výsledky slouží ke zhodnocení rizik rakoviny prsu. V případě husté prsní tkáně či nejasných nálezů se doplňuje ultrazvukové vyšetření nebo magnetická rezonance.

Na každé gynekologické prohlídce lékař provádí klinické vyšetření prsů hmatem, kdy zkoumá eventuální bulky či změny v konzistenci prsu, kontroluje lymfatické uzliny v podpaždí a radí, jak si ženy mohou samovyšetření provádět doma. Doporučuje se měsíční samovyšetření prsů mezi koncem menstruace a 5. dnem po ní, kdy je prso nejméně citlivé.

Gynekolog také řeší infekční onemocnění pohlavních cest jako jsou bakteriální vaginóza, mykóza či pohlavně přenosné infekce (Chlamydia, HPV, HIV). Při potížích s nepravidelnou menstruací, bolestí či zvýšeným výtokem se přistupuje k ultrazvuku malé pánve, který zobrazí tvar dělohy, endometria, vaječníků a vyhodnotí přítomnost cyst, myomů či polypů.

Gynekolog poradí i s antikoncepcí – předepisuje orální, nitroděložní či implantáty, informuje o rizicích, vedlejších účincích a alternativách (např. bariérových metodách, náplastích). Pro těhotné či plánující rodinu zajišťuje prekoncepční screening (krevní skupina, protilátky proti Toxoplasma gondii, rubella, syfilis) a ultrazvuková sledování v průběhu gravidity.

5. Onkologické screeningové programy  

Onkologická prevence je zaměřena na včasné odhalení zhoubných nádorů, kdy je léčba nejúčinnější a šance na úplné vyléčení nejvyšší. V České republice existují tři hlavní národní screeningové programy hrazené ze zdravotního pojištění:

Rakovina prsu: ženy ve věku 45–69 let jsou zvány každé dva roky na mamografii. Screeningová mammografie detekuje i drobné, klinicky nepatrné nádory pod velikost 10 mm.

Rakovina děložního čípku: ženy od 15 let podstoupí cytologické vyšetření jedenkrát ročně. Může být doporučen HPV test (test na vysoce rizikové typy lidského papillomaviru) jako citlivější metoda, zejména pro ženy nad 30 let. Pozitivní nález vede k dalšímu vyšetření a odběru vzorků tkáně.

Kolorektální karcinom: muži a ženy od věku 50 let vykonávají každé dva roky test na okultní krvácení ve stolici (FOBT). V případě pozitivního výsledku je povedena kolonoskopie, během níž může lékař přímo prohlédnout sliznici střeva a odebrat polypy či vzorky tkáně. Variantou FOBT je kolonoskopické vyšetření jednou za 10 let.  

Kromě těchto tří programů se v pilotních projektech zkoumá screening karcinomu plic u těžkých kuřáků starších 55 let za pomoci low-dose CT (LDCT). Programy kožní prevence se zaměřují na sledování kožních znamének a melanomů u jedinců s vysokým rizikem (rodinná anamnéza, světlá pleť, mnohočetné névy).

Význam onkologických screeningů spočívá ve snižování mortality –program mamografie snižuje úmrtnost na rakovinu prsu o 25–30 %, a screening kolorekta o 15–20 % díky odhalení časných stadií nádorů.

6. Očkování v rámci prevence  

Očkování patří mezi nejefektivnější preventivní nástroje, které chrání jedince i komunitu. V České republice je základní dětský očkovací kalendář povinný a plně hrazený zdravotními pojišťovnami. Kromě něj jsou hrazené i některé vakcíny pro dospělé, v případě, že o ně mají zájem:

Chřipka: roční vakcinace je zdarma pro seniory nad 65 let, chronicky nemocné (diabetiky, kardiaky, onkologické pacienty), zdravotníky, těhotné ženy a osoby žijící v kolektivech (domovy seniorů).

Pneumokok: vakcína proti pneumokokovým infekcím se doporučuje a hradí pro osoby nad 65 let a pro pacienty s chronickými onemocněními (astma, chronická obstrukční plicní nemoc, cukrovka) či oslabenou imunitou.

HPV (lidský papilomavirus): vakcinace dívek a chlapců ve věku 13–14 let je hrazena v rámci očkovacích programů, aby se snížila incidence rakoviny děložního čípku, penisu a análních karcinomů.

Klíšťová encefalitida: vakcína je hrazena u osob žijících nebo pracujících v rizikových oblastech, včetně turistů, lesníků či vojenského personálu.

Boostery tetanu, záškrtu a pertuse: jednorázové přeočkování se doporučuje každých deset let, je-li indikováno pracovními riziky (zdravotníci, zemědělci) či v průběhu těhotenství k ochraně novorozence.

Na očkování se objednáte u praktického lékaře, pediatra nebo specializovaného očkovacího centra. Lékař posoudí váš zdravotní stav, možné kontraindikace a zajistí zapsání do očkovacího průkazu. Díky bezplatnému očkování se významně snižuje výskyt onemocnění, která mohou mít těžký průběh a dlouhodobé následky.  

7. Specializované preventivní programy  

Kromě výše popsaných preventivních prohlídek existuje řada specializovaných vyšetřovacích programů hrazených na základě doporučení praktika či lékaře jiné odbornosti:

Kardiologie: ambulantní EKG, echokardiografie, zátěžový test a holterovská monitorace EKG či krevního tlaku u pacientů s vysokým kardiovaskulárním rizikem.

Endokrinologie: screening cukrovky (orální glukózový toleranční test), vyšetření hormonů štítné žlázy, kalcitoninu či inzulinu, včetně ultrazvuku štítné žlázy.

Urologie: PSA test a ultrazvukové vyšetření prostaty u mužů nad 50 let či pacientů s rodinnou zátěží, vyšetření moče a ultrazvuk ledvin. Oftalmologie: podrobná kontrola zraku včetně měření nitroočního tlaku, vyšetření zorného pole a screening diabetické retinopatie. Dermatologie: digitální dermatoskopie znamének, vyšetření znamének a kožních lézí, sledování osob s rizikem melanomu či s chronickými kožními chorobami (psoriáza, ekzémy).  

8. Jak preventivní vyšetření co nejlépe využít

1.) Včasné plánování: Zapište si data preventivních prohlídek do kalendáře nebo do aplikace, která vám připomene termín. Využijte elektronická řešení, jako je eRecept, eZprávy či eAmbulantní zpráva.

2.) Příprava dokumentace: Přineste si seznam užívaných léků, alergií, chronických diagnóz i předešlých vyšetření. V případě specialistů nezapomeňte na doporučení od praktického lékaře.

3.) Aktivní komunikace: Ptejte se na vše, co vám není jasné – význam konkrétních testů, hranice výsledků, dopady nálezů. Sdělte lékaři změny v životním stylu, rodinnou anamnézu i psychické potíže.

4.) Zaznamenávání: Vést si zdravotní deník, kde si budete zapisovat naměřené hodnoty (tlak, glykemie, výsledky laboratorních testů) a doporučení lékaře. Porovnávejte dlouhodobé trendy a všímejte si odchylek.

5.) Dodržování doporučení: Pokud lékař navrhne úpravu stravy, zvýšení fyzické aktivity, snížení stresu či lékařskou intervenci, neodkládejte to. Prevence je efektivní jen při dlouhodobé kontinuální péči.

Shrnutí závěrem:

 Pravidelné preventivní prohlídky hrazené zdravotní pojišťovnou tvoří pevný základ pro udržení dobrého zdraví, včasnou diagnostiku onemocnění a prevenci komplikací. Díky nim můžete nejen významně snížit zdravotní rizika, ale i ušetřit čas a finanční prostředky spojené s komplikovanou léčbou. Objednejte se na preventivní vyšetření ještě dnes a stanovte si plán pravidelných návštěv. Připravte si potřebné podklady, komunikujte otevřeně o svém zdravotním stavu a dbejte na doporučení odborníků. Prevence je investicí, která se mnohonásobně vyplatí – ve zdraví, pohodě i kvalitě vašeho života.

Autor článku: Marie Janečková