Inzulín se do těla podává pomocí podkožní injekce, a to v časových intervalech závisejících na typu diabetu a stádiu onemocnění. K léčbě diabetu se používají dva základní typy. Rozdíl mezi nimi spočívá v délce jejich střebávání z podkoží. 

• Inzulín podávaný před jídlem (tzv. prandiální inzulín)

Působí velmi rychle a jeho cílem je pokrýt velký přísun glukózy, který nastane v těle diabetika, když se nají.

• Inzulín podávaný na noc (tzv. bazální inzulín)

Jedná se o dlouhodobě působící inzulín, který pacientovi zajišťuje nepřetržitou potřebu inzulínu, a to po dobu 24 hod.

V posledních letech se však vývoj inzulínů značně posunul. Cílem vylepšených variant je zejména co nejefektivněji pokrýt potřebnou dávku inzulínu v lidském těle, a to úměrně potřebě pacienta. Zároveň jde o to co nejvíce usnadnit způsob samotné aplikace inzulínové dávky. Především jsou však prandiální a bazální inzulínová analoga lidského inzulínu 2. generace mnohem účinnější a bezpečnější a zároveň dokáží lépe kopírovat vzestup a pokles glykémie po běžném jídle bohatém na sacharidy.

Po aplikování potřebné dávky prandiálního analoga je například nástup jeho účinku rychlejší, což pacientovi umožňuje inzulín užít s kratším odstupem před jídlem. Tím odpadá nutnost dodržování čtvrt hodinového časového rozestupu mezi jídlem a aplikací dávky. Optimální odstup podání inzulínu před jídlem je třeba vždy konzultovat individuálně s lékařem.

U bazálních inzulínových analog 2. generace zase můžeme ocenit dlouhotrvající účinek podané dávky. Jejich aplikace je možná kdykoliv během celých 24 hodin, s možností určité flexibility času podání. To diabetici zajisté ocení nejen s ohledem na svůj životní styl.