Britští vědci si již v padesátých letech minulého století všimli, že je sedavý způsob života spojen se zdravotními riziky, když u řidičů londýnských autobusů (v práci samozřejmě převážně sedících za volantem) pozorovali vyšší výskyt srdečních infarktů než u průvodčích (kteří většinou stáli či procházeli autobusem).

Od té doby učinila lékařská věda pokroky, nicméně nutnost a prospěšnost pohybu se táhne skrze všechna doporučení pro zdravý životní styl jako zlatá nit už po mnoho desítek let stále stejně. A stejně tak mnoho let přetrvává snaha určit ideální množství pohybové aktivity pro zdraví.

Doporučené množství pohybové aktivity se často liší, a to i v závislosti na jejím typu, respektive její intenzitě. Nejpřirozenějším pohybem pro člověka je bezesporu chůze. Obvykle je doporučováno udělat za den 10 tisíc kroků. Toto doporučení stanovil jako první v 60. letech v Japonsku doktor Hatano ve snaze motivovat veřejnost k vyšší pohybové aktivitě. Tehdy průměrný Japonec nachodil 3 500 – 5 000 kroků denně. Zvýšení počtu kroků mělo vést ke zvýšení denního energetického výdeje, což by za celý rok vedlo ke snížení váhy u obézních nebo k lepšímu udržování správné tělesné hmotnosti.

Krátce na to přišel na trh i první krokoměr, který umožňoval počet kroků snadno sledovat. Dnes monitoring počtu kroků nabízí jednak klasické krokoměry, ale i oblíbené chytré hodinky nebo některé mobilní aplikace. Průměrný člověk ujde za den 5 000 až 6 000 kroků, za sedavý životní styl je považováno méně než 5 000 kroků denně. K dosažení výše uvedené hranice 10 000 kroků je tedy nutné přidat 30 – 60 minut chůze.

Nicméně i pokud této hranice 10 000 nedosahujete, nabízí každý krok navíc zdravotní výhody. V nové studii se ukázalo, že každých tisíc kroků, které uděláme navíc oproti svému obvyklému množství, snižuje celkovou úmrtnost a riziko srdečně-cévních chorob. Stejně tak některé studie ukazují při navýšení počtu kroků pokles výskytu diabetu a zlepšení abnormálních hladin cukru v krvi.

Zuzana Nosková