Když člověk zjistí, že má diabetes, co by měl ve svém jídelníčku změnit jako první? A co naopak nemusí hned vyřazovat?

Nejdůležitější je začít postupně a bez paniky. Stres totiž může hladinu cukru v krvi výrazně ovlivnit. Jako první bych doporučila vyřadit slazené nápoje. Je to jednoduchý a velmi účinný krok, který může mít okamžitý dopad na glykemii. Týká se to klasických limonád, džusů, včetně těch stoprocentních bez přidaného cukru, slazených čajů, kávy i energetických nápojů. Vhodnou alternativou je čistá voda, neslazený bylinkový čaj, neochucená minerálka nebo káva bez cukru. Dalším krokem by mělo být omezení vysoce průmyslově zpracovaných potravin s přidaným cukrem, například sušenek nebo sladkého pečiva. Upřednostnila bych čerstvé, co nejméně zpracované potraviny. Slazené jogurty můžeme nahradit bílými neochucenými a místo baleného sladkého pečiva volit čerstvé, ideálně celozrnné.

Musí člověk s diabetem úplně vynechat cukr? Nebo je důležitější celkové množství sacharidů a jejich skladba?

Nemusí. Cukr není nutné z jídelníčku zcela vyloučit. Mnohem důležitější je sledovat celkové množství sacharidů a jejich skladbu, to je pro hladinu glykémie rozhodující. Tělo si neumí představit sacharidy jen jako „bílý cukr“. Hladinu glukózy v krvi ovlivňují také sacharidy obsažené v pečivu, rýži, bramborách nebo ovoci. I větší porce jinak nutričně hodnotné celozrnné rýže proto může glykemii zvýšit výrazněji než malý kousek hořké čokolády. Zároveň ale platí, že není sacharid jako sacharid. Důležitá je také rychlost, s jakou ovlivňuje hladinu cukru v krvi. Tu pomáhá popsat takzvaný glykemický index. Potraviny obsahující rychle vstřebatelné sacharidy, například sladkosti nebo bílé pečivo, mohou způsobovat prudší vzestup glykemie. Je proto vhodné jejich příjem omezovat. Naopak celozrnné obiloviny, luštěniny a zelenina obsahují vlákninu, která zpomaluje trávení a vstřebávání sacharidů. Díky tomu mohou přispívat k pozvolnějšímu vzestupu glykemie a delšímu pocitu sytosti. Právě tyto potraviny by měly v jídelníčku převažovat.

Sacharidy bývají pro lidi s diabetem velkým strašákem. Kolik jich vlastně mohou denně sníst a podle čeho se jejich množství určuje?

Optimální množství sacharidů je velmi individuální a mělo by se stanovovat podle konkrétních potřeb člověka. Lékař nebo nutriční terapeut při jeho určování zohledňuje typ diabetu, energetický příjem, případný cíl snížení hmotnosti i úroveň fyzické aktivity. Jiné potřeby bude mít sportovec a jiné člověk se sedavým zaměstnáním. Důležitou roli hrají také věk, pohlaví, výchozí hmotnost a aktuální kompenzace diabetu. Při nastavování jídelníčku vycházíme mimo jiné z hodnot glykemie a glykovaného hemoglobinu (HbA1c). Z vlastní zkušenosti nutriční terapeutky doporučuji zejména na začátku spolupracovat s odborníkem, který pomůže jídelníček správně nastavit. Individuální vedení může být pro člověka s nově diagnostikovaným diabetem velkou oporou.

Pečivo, brambory, rýže nebo těstoviny. Musí z jídelníčku pryč, nebo záleží hlavně na velikosti porce a kombinaci s dalšími potravinami?

Žádná z těchto tradičních příloh není pro člověka s diabetem automaticky zakázaná. Důležitá je velikost porce, výběr vhodnější varianty a kombinace s ostatními živinami. Dobrým příkladem jsou těstoviny. Samotná velká porce může způsobit výrazný vzestup glykemie. Pokud je ale zkombinujeme s kuřecím masem, olivovým olejem a dostatečným množstvím zeleniny, získáme nutričně vyváženější jídlo. Osobně bych klasické pšeničné těstoviny ještě raději nahradila luštěninovými.

Jak sestavit běžné jídlo, aby po něm glykemie prudce nestoupala? Co by ideálně mělo být na talíři?

Představme si běžný obědový nebo večeřový talíř, který rozdělíme na tři části.

• Polovinu talíře (50 %) by měla tvořit neškrobová zelenina. Vhodný je například listový salát, brokolice, květák, okurka, rajčata, paprika, cuketa, špenát, chřest nebo lilek. Zelenina dodává vlákninu, která pomáhá zpomalovat vstřebávání sacharidů.
• Čtvrtinu talíře (25 %) by měly zaujímat kvalitní bílkoviny. Ty přispívají k pocitu sytosti a zpomalují vyprazdňování žaludku. Vybírat můžeme z kuřecího, krůtího nebo libového hovězího a vepřového masa, ryb, vajec, neochucených zakysaných mléčných výrobků, sýrů, tofu nebo tempehu. Vhodným zdrojem jsou také luštěniny, které však obsahují i sacharidy.
• Zbývající čtvrtinu talíře (25 %) tvoří sacharidová příloha. Přednost bych dala vařeným bramborám ve slupce, rýži natural nebo basmati, luštěninovým těstovinám, quinoe, jáhlám, pohance či kvalitnímu žitnému chlebu. Jídlo je vhodné doplnit také přiměřeným množstvím kvalitního tuku, který mimo jiné pomáhá se vstřebáváním vitaminů rozpustných v tucích. Může jít o olivový, řepkový nebo avokádový olej, ořechy, semínka či kousek avokáda.

Může stejné jídlo ráno ovlivnit glykemii jinak než odpoledne? A co doporučujete ke snídani, pokud po pečivu, kaši nebo ovoci hladina cukru výrazně stoupá?

Ano. Souvisí to s přirozeným biorytmem organismu a takzvaným fenoménem úsvitu. Přibližně mezi čtvrtou a osmou hodinou ranní tělo uvolňuje větší množství některých hormonů, zejména kortizolu, růstového hormonu a adrenalinu. Ty působí proti účinkům inzulinu a mohou přechodně zvyšovat inzulinovou rezistenci. U některých lidí s diabetem je proto ranní zpracování sacharidů obtížnější. Pokud po běžné snídani, například pečivu, ovesné kaši nebo ovoci, glykemie výrazně stoupá, je vhodné upravit její složení. Sama mám diabetes 1. typu a osvědčila se mi snídaně založená na bílkovinách. Nejčastěji si dávám polotučný tvaroh se lžičkou čekankového sirupu, 5 gramy kakaa, 5 gramy mandlí a 50 gramy ovoce. Taková snídaně mě dobře zasytí a pomáhá mi udržovat stabilnější glykemii. Vhodnou alternativou jsou také vejce s větší porcí zeleniny, případně doplněná o proteinový chléb s vyšším obsahem bílkovin a tuků.

Co dělat, když má člověk s diabetem neustále chuť na sladké? Je lepší dopřát si menší porci, nebo sladkosti úplně vyřadit?

Chuť na sladké může souviset s kolísáním hladiny cukru v krvi. Z dlouhodobého hlediska doporučuji zlatou střední cestu. Sladkosti není nutné úplně zakazovat, důležité je naučit se s nimi pracovat. Zaměřila bych se především na celkové složení jídelníčku. Pokud si například dáme k obědu pouze těstoviny se zeleninou, můžeme mít brzy znovu hlad. Přidáním kuřecího masa nebo sýra zvýšíme obsah bílkovin, které pomáhají zasytit a mohou přispět ke stabilnější glykemii. A když chuť na sladké přesto přijde? Můžeme si dopřát třeba dva čtverečky kvalitní hořké čokolády nebo sáhnout po bobulovitém ovoci.

Existují při diabetu skutečně zakázané potraviny? Nebo si člověk může občas dopřát i dort, pizzu či hamburger? Moderní přístup k diabetu není založený na absolutních zákazech jednotlivých potravin. Důležité jsou především dlouhodobé stravovací návyky, celkový životní styl a kompenzace diabetu. Jedno méně vhodné jídlo samo o sobě neurčuje naše dlouhodobé zdraví. Pokud máme glykemii i tělesnou hmotnost pod kontrolou, může se do jídelníčku příležitostně vejít také dort, pizza nebo hamburger. Záleží na velikosti porce, složení jídla a individuální reakci organismu. Ze své nutriční praxe vím, že pokud člověk najde způsob stravování, který mu vyhovuje a zároveň se díky němu cítí lépe, často postupně ztrácí potřebu vyhledávat méně vhodné potraviny. Například hamburger obsahuje maso jako zdroj bílkovin, ale také tuky a sacharidy z housky nebo dresinku. Výraznější glykemickou zátěž může představovat zejména kombinace s hranolky a slazeným nápojem. Nejde o to, zda je určitá potravina povolená, nebo zakázaná. Podstatné je, jak často ji jíme, v jakém množství a s čím ji kombinujeme.

Jak jsou na tom umělá sladidla, čekankový sirup a další náhražky cukru? Je některá varianta pro lidi s diabetem jednoznačně lepší?

Náhražky cukru mohou lidem s diabetem pomoci omezit příjem přidaného cukru, aniž by se museli zcela vzdát sladké chuti. Každé sladidlo má však své výhody i nevýhody. Mezi používaná sladidla patří například aspartam, acesulfam K nebo sukralóza. V souvislosti s jejich dlouhodobou konzumací se diskutují možné zdravotní dopady, a proto je důležité sledovat aktuální odborná doporučení a celkové množství přijímaných sladidel. Osobně dávám přednost stévii a čekankovému sirupu. Příležitostně lze využít také cukerné alkoholy, například erythritol nebo xylitol.

Kdybyste měla lidem s diabetem doporučit tři jednoduchá pravidla pro každodenní stravování, jaká by byla?

1. Plánujte si jídlo dopředu – promyšlený jídelníček pomáhá předcházet situacím, kdy máme velký hlad a sáhneme po první dostupné potravině.

2. Sacharidy vhodně kombinujte s dalšími živinami – pokud si dáte ovoce, pečivo nebo třeba kousek koláče, zkuste je doplnit bílkovinou či kvalitním tukem. Taková kombinace může zpomalit vstřebávání sacharidů a přispět k pozvolnějšímu vzestupu glykemie.

3. Omezte cukr v nápojích. Slazené limonády, džusy, ledové čaje nebo káva s cukrem mohou hladinu glukózy v krvi rychle zvyšovat. Proto bych doporučila nahradit je především čistou vodou, neochucenými minerálkami a neslazenými bylinkovými či ovocnými čaji.  

Medailonek
Zuzana Švédová je nutriční terapeutka, kterou ke studiu výživy přivedla vlastní zkušenost s diabetem 1. typu. Ve své praxi se věnuje především lidem s diabetem, autoimunitními onemocněními, potravinovými alergiemi i těm, kteří chtějí upravit svou hmotnost. V práci propojuje moderní poznatky o výživě se zájmem o byliny a tradiční postupy. Je také autorkou odborně-populárních článků pro portál Celostní medicína a publikuje v nakladatelství Grada.