Dialiga_Foto_Článek2_Kardiovaskulární onemocnění.png

Srdce a cévy pod kontrolou: vznik kardiovaskulárního onemocnění a příznaky

Kardiovaskulární onemocnění neboli nemoci srdce a cév mají v Česku každoročně na svědomí nejvíce obětí. V závěsu za nimi následují zhoubné nádory a zmínit musíme také diabetes, který se v počtu úmrtí s touto nemocí řadí hned za první příčky. Následující řádky nicméně věnujeme „vítězi“ tohoto klání.

Pravdou je, že čísla úmrtnosti v důsledku kardiovaskulárních onemocnění s časem spíše klesají, stále si ovšem drží prvenství, a to s poměrně značným náskokem. Většina populace je přitom nebere na zřetel, dokud se s nimi osobně nesetká. V takovém případě je už ale mnohdy pozdě, a proto je dobré o těchto chorobách vědět více, než jen jaká jsou čísla úmrtnosti. Například, že pacienta na ně můžou upozornit počáteční příznaky nebo lépe - znát ovlivnitelné rizikové faktory vzniku takového onemocnění a vyhnout se jim, ještě než se jakýkoliv ze symptomů objeví.

Za vznikem stojí ateroskleróza

Než se příznaky onemocnění srdce a cév projeví, musí choroba nějak vzniknout. Za tím stojí ateroskleróza, což je dlouhodobý proces ve stěnách tepen, v jehož důsledku dochází k ukládání tuků, především cholesterolu. Následkem je zužování cév, případně jejich uzavření a nedokrevnost. Projevy tohoto procesu – aterosklerózy – nazýváme kardiovaskulární onemocnění. Pokud postihne mozek, pak jde o mozkovou mrtvici, u srdce pak o srdeční infarkt, ale postižena mohou být i další řečiště, např. nohy, ve kterých pak vzniká ischemická choroba dolních končetin (ICHDK).

Rizikové faktory

K procesu aterosklerózy přispívají rizikové faktory, z nichž některé můžeme ovlivnit a jiné nikoliv, a kromě toho se stupňují s postupujícím věkem. Mezi ty, které ovlivnit nemůžeme, patří například věk nebo pohlaví. Většímu riziku jsou vystaveni muži, což je pravděpodobně dáno určitým ochranným efektem ženských pohlavních hormonů, po menopauze se však nebezpečí u obou pohlaví postupně vyrovnává. Naproti tomu mezi diabetiky se zdají být více ohrožené ženy. Ovlivnitelnými faktory jsou především kouření, vysoký krevní tlak, vysoká hladina krevních tuků, obezita, nedostatek pohybu a stres. Po tomto výčtu musí být jasné, proč je důležitá především prevence. Ta se ani u diabetiků moc neliší, s tou výjimkou, že léčebné cíle jsou u nich o něco přísnější.

Příznaky

Na kardiovaskulární onemocnění mohou upozornit některé z příznaků, podle toho, které části těla se onemocnění týká. V případě srdce to bývá bolest na hrudi, která se odborně nazývá angina pectoris, v případě mozku pak přechodná mozková ischemie (takzvaná transitorní ischemická ataka) a u dolních končetin bolest svalů způsobená ischemií (klaudikace).

Angina pectoris, tedy bolest na hrudi, vzniká při nedostatku kyslíku v srdečním svalu způsobeném jeho nedokrevností. Pacienti ji zpravidla popisují jako tupou či svíravou a objevuje se nejčastěji na přední straně hrudníku. Bývá plošná a někdy může vyzařovat až do krku, zad či levé horní končetiny. Vždy je ale varováním před hrozícím srdečním infarktem.

Dušnost nebo zhoršení dechu může být někdy také projevem postižení srdce. Obvykle se objevuje nejprve při námaze. Člověk si například uvědomí, že se najednou zadýchává při stoupání po schodech, při obvyklé procházce a podobně. V takovém případě je na místě co nejdříve navštívit lékaře.

Transitorní ischemická ataka neboli přechodná mozková ischemie je stav, kdy dojde k nedokrevnosti mozkové tkáně, které do 24 hodin zcela odezní. Projevuje se závratí, poruchami hybnosti končetin, poruchami řeči i postižením rozumových schopností. Při přetrvávajících potížích se pacienti většinou dostávají do nemocnice. Potíže ale mohou také rychle ustoupit a i v tom případě by měl pacient vyhledat lékaře, protože je zde riziko návratu problému, který nakonec přejde do cévní mozkové příhody s nevratným postižením.

Klaudikace či též ischemická choroba dolních končetin je onemocnění, které jsme vám přiblížili již v článku z minulého měsíce zde. Jejími příznaky jsou bolesti v dolních končetinách, které se objevují při námaze. Typicky se popisují jako křeče v lýtku či stehnu, které jsou tak intenzivní, že je nutno fyzickou aktivitu přerušit, a bolest pak postupně odezní.

Pokud se u člověka objeví některý z výše uvedených příznaků, měl by ihned navštívit lékaře. Mohou totiž znamenat, že zúžení cév je v pokročilém stadiu a hrozí vážné postižení organismu.  Více například o léčbě a prevenci kardiovaskulárních onemocněních si můžete přečíst v naší příručce zde nebo v dalším připravovaném článku.

Sdílet

Nastavení soukromí a cookies

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

Následující volbou souhlasíte s našimi zásady ochrany osobních údajů a cookies. Svá nastavení můžete kdykoli změnit.

Přizpůsobit